Reportáž



Realizaci projektu podpořili: 

   





Tradiční netradiční Fedrování

V České republice se dodnes dodržují všemožné tradice, a to jak kulturní, tak lidové. Folklorní tradice stále žije. A co je důležitější, žije nejen ve skanzenech a muzeích, ale především v lidech. Dokazují to desítky folklorních festivalů a lidových slavností. Hudba, tanec a další zvyky totiž návštěvníkům o duši regionu poví více než nejlepší turistický průvodce. V některých městech a obcích se tak pravidelně pořádají masopusty, karnevaly, hody, posvícení, dožínky, vinobraní nebo například čarodějnické dny. A u nás je to Fedrování s folklorem. Lidová hudba, zpěv, tanec, pestré kroje, úsměvy tanečnic a tanečníků. Folklorní akce dbající na udržení lidových tradic spojených s naší hornickou minulostí obce.
Dramaturgie každého dalšího ročníku se rodí v hlavách organizátorů hned po otočení posledního listu toho předchozího. Bohužel doba „covidová“ nám zamíchala karty. S vývojem pandemie bylo pravděpodobné, že akce proběhne v omezeném formátu. Proč to nezkusit jinak?
Tak povstala myšlenka na netradiční pojetí. Spousta příznivců folkloru tak po roční pauze zavítala v sobotu 2. října do Dělnického domu do „hornosušského divadla“. Měli jsme štěstí na krásné slunečné počasí, které provázelo jedenáctý ročník Fedrování s folklorem. Podstatná část programu se vždy odehrávala na parketu s bezprostředním kontaktem s diváky sedícími u stolů uspořádaných kolem. Nyní musely soubory o přízeň publika usilovat pouze ze scény. Duch programu se tentokrát nesl ve znamení návratu ke kořenům a regionu. Novinkou byla půvabná konferenciérka, která s úsměvem a „po naszymu“ přivítala zaplněný sál.
Bohatý program začal odbitím na signálním zvonci a slavnostním nástupem vlajkonošů - zástupců tanečníků, hasičů, Kroužku krojovaných horníků a členů ZPiT Suszanie - nesoucích hornické prapory a vlajky zemí, ze kterých k nám zavítali vystupující, za doprovodu dechové Mix Orchestry ze spřátelené obce Lubomie z Polska, která již před akcí koncertovala na několika místech v obci. Hornickou hymnou jsme vzdali hold tvrdé práci na šachtách.
A pak již na scénu vpluli se svým uměním domácí tanečníci ze ZPiT Suszanie, skvěle reprezentující naši obec na mnoha mezinárodních scénách. Předvedli tanec Trojok a těšínské tance. Jedním z nových hostů byla Cimbálová muzika Moravia. Repertoár souboru se opírá o písně z Horňácka a moravskoslováckého pohraničí. V jejím podání jsme slyšeli písničky o zahrádkách a zahrádečkách, písně milostné a svatební z pomezí. Perličkou pak byla židovskou svatební píseň „Hava nagila“ zahraná na experimentální cimbál vyrobený ze střešních tašek. A protože diváci tentokrát seděli v divadelním uspořádání, tak další host do tohoto prostředí skvěle zapadl. Nejoriginálnější neprofesionální taneční soubor BUFO z Prahy, v jehož názvu se skrývá zkratka „budoucnost folkloru“. Soubor čerpá z pantomimy, z expresivního tance, ale také z tanců lidových, českých, moravských i evropských. Černý humor, sarkasmus a ironie, to jsou elementy, kterými promlouvá k divákovi. A můžeme říci, že se jim to povedlo. Jejich vystoupení pobavila a vykouzlila úsměvy na tvářích publika a samozřejmě sklidila potlesk. A kdo nesmí chybět na žádném Fedrování? Přece Šmykňa z Ostravy, která přinese vždy trochu „exotiky“ ze Slovenska. Cimbálová muzika se představila v pozměněném složení. Šlo jim to náramně. Poslechli jsme si Gemer čardáš a písně z Podpoľania. V druhém vstupu se pak soubor prezentoval s dalšími Podpoľanskými písněmi a Vajdaszentivynui muzsikou. A poté jsme již na scéně přivítali Poddukelský umelecký luďový súbor ze slovenského Prešova. Profesionálně působí na scéně přes 65 let a rozvíjí folklorní bohatství Rusínů, ale také tradice jiných regionů Slovenska. Zaujali pestrými kostýmy, ale i perfektním provedením a lehkostí, radostí a úsměvy, které do svého vystoupení vložili. Svůj um pak ukázali po krátké přestávce v druhé častí programu, kdy se toto těleso prezentovalo s programem nazvaným „Reprezentačný koncert“. A to teprve byla jízda. Písně a tance rusínské, ukrajinské, židovské, romské i ruské. Mohli jsme tak nahlédnout a poznat jinou kulturu a jazyk národů žijících pospolu. Okamžitě si získali publikum svým temperamentem a energií. Krásné vyvrcholení celého festivalu a pomyslná třešnička na dortu, to byl PUĽS, odměněn dlouhotrvajícím potleskem okouzleného obecenstva.
Na závěr jsme se všichni rozloučili Salamandrem. A kdo si chtěl ještě užít kousek folkloru, mohl se jít potěšit nedělním vystoupením PUĹSu, kde v rámci bohoslužby v místním římskokatolickém kostele sv. Josefa zahrála kapela a zazpíval sbor.

Akci pořádala Obec Horní Suchá ve spolupráci s MS PZKO Horní Suchá. Realizaci projektu podpořila Nadace OKD, Nadace ČEZ, Veolia Energie ČR a řada dalších sponzorů, za což jim srdečně děkujeme. Velký dík patří hlavně všem, kteří připravovali program a režii večera. Spousta práce věnované přípravě festivalu nového organizačního štábu za podpory Ing. Mariana Weisera a místostarosty obce Josefa Žerdíka, členů Místní skupiny PZKO pod vedením Ing. Tomasze Żyły, nepřišla nazmar, protože i toto netradičně pojaté Fedrování svou rozmanitostí určitě splnilo očekávání všech. Poděkování patří také paní Waloszkové a jejímu týmu z Dělnického domu, zaměstnancům obce a řadě dalších dobrovolníků spolupracujících na uspořádání této akce. Přípravy tradičně pohltily stovky hodin práce těchto ochotných spoluobčanů.
 
Co ještě dodat? Opět se budu opakovat. Velkolepá podívaná, dobrá nálada a úsměvy na tvářích přítomných, dlouhotrvající potlesk za každým vystoupením. Folklorní akce zaměřena na předávání a udržení lidových tradic dalším generacím, která si za dobu své existence získala řadu příznivců z řad místních obyvatel, ale i hostů z okolních obcí, kteří se rádi vracejí. Svou programovou bohatostí potěšila srdce diváků, kteří se mohli setkat s přáteli a společně si zavzpomínat. I toto Fedrování bylo nádherné a úspěšné. Kdo se nemohl zúčastnit, má možnost záznam vystoupení zhlédnout na www.hornisucha.cz v sekci Internetová televize. A taky dorazte napřesrok, ať si můžete opět plnými doušky užít skvělý sobotní den s jedinečnou a nezaměnitelnou krásou folkloru svázaného s hornictvím.